Ivan Zykán (* 1975)

Absolvent Pražské státní konzervatoře (1989-1995) - obor klarinet, pod vedením profesorů Pavla Chramosty a Antonína Polívky.

Po studiích jsem postupně pracoval ve firmách Erudio s.r.o. (webmaster a specialista divize Internet, internetový portál Školské stránky), Globe Internet (projektový a produktový manažer projektu GloB2B), od roku 2001 ve firmě Eurotel Praha / Telefónica O2 Czech Republic / Telefónica Global Technology (specialista IT a interní auditor) a od roku 2014 ve společnosti KBC Group NV Czech Branch.

Rodiště a mé celoživotní útočiště v Berouně jsem doplnil od dob studijí o hlavní město Prahu. Stejně, jako se v obou místech, v Berouně a Praze kloubí až protichůdné dva světy, svět klidného okresního města obepnutého malebnou členitou krajinou v kontrastu se světem rušného bláznivého velkoměsta budícího dojem anonymity, tak se stejnou měrou v mém životě snoubí oblast humanitní s protipólem technickým. To, co se nabízí jako ideální syntéza a zhmotnění obou uvedených pólů, mě oslovilo až relativně v pozdějším věku. V roce 2002, ve dnech, kdy naší zemi sužovala gigantická povodeň, jsem zakoupil svoji první zrcadlovku Pentax MZ-6 a začal nahlížet do půvabů a tajů odvětví fotografování.

Pokud mně samotnému fotografie něco nabídla, potom je to umocnění radosti z mých vlastních zájmů, které mě v životě provází. Témata, která se odráží v mých snímcích, se většinou kryjí s činnostmi a zájmy, kterými si zpestřuji život i bez fotoaparátu. Poznávání nových koutů světa. Poznávání kultur nových stejně jako těch starých a nám dobře známých a s tím i spojené poznávání kulturních památek. Poznávání krás architektonických, mnohdy už i zapomenutých a novou generací moderního života neprávem opomíjených. Poznávání krás nejen lidských výtvorů, ale také krás přírodních, které byly, jsou a navždy budou nedostižnými inspiracemi pro lidskou představivost a snahu se této zrozené dokonalosti přiblížit. Možnost zachytit němý úžas při pohledu na faunu a flóru, bez rozdílu, jde-li o naše domácí miláčky a rostlinky denně vídané nebo jedná-li se o setkání s krásami a taji přírody s vůní exotiky a jedinečností. Každý takový zážitek, každé takové setkání a poznání, které v člověku zanechá svůj otisk, ulpí v jeho vzpomínkách jako stopa po prožitku, emoci, díky které procitne a nabudí své smysly, probudí své myšlení, každý takový moment je hodný zaznamenání. Je-li takovým zaznamenáním fotografie, není prvoplánově důležité zkoumat kvalitu technickou, kompoziční, zpracovatelskou, či jinou. Není, pokud pohled na takový snímek v člověku vyvolá onu vzpomínku, pomůže vybavit neopakovatelnou atmosféru situace, místa, děje. Pomůže připomenout prožívaný pocit, vůni, blízkost někoho či něčeho. Pokud navíc ta samá fotografie dokáže přiblížit a nabídnout aspoň něco z toho i divákovi nezúčastněnému okamžiku stisku spouště, o to cennější takový snímek je a tím víc roste jeho skutečná kvalita a hodnota. Tam někde vidím předěl, kdy se z fotografie dokumentární stává fotografie aspirující na přívlastek umělecká. Pokud se mi časem podaří pootevřít tyto dveře do další komnaty, pokud se mi časem podaří oslovit fotografiemi i Vás, diváky a návštěvníky mých stránek, bude to potěšující, ikdyž svým způsobem i zavazující. Takový závazek ale není tíživé břímě, nýbrž impuls pro hledání dalších správných krůčků vpřed.

Ještě dvě oblasti zájmu jsou pro mě typické. První je láska ke strojům těžším než vzduch, které jej ovládly. Tu si s sebou nosím od mého dětství, spolu s celkovým zájmem o vojenskou techniku, ikdyž ta letecká bezesporu v mých preferencích vede. Druhou láskou je sport v rozličných podobách a disciplínách, letních i zimních, vše nevrcholově, ale s o to větší radostí. Zatímco první zmíněná oblast je i pro mě osobně fotograficky velmi atraktivní, protože mohu být co by nepilot pouhým pozorovatelem, druhou oblast si užívám raději aktivně v roli sportujícího.


Created by Ajvn © 2006